Archiv pro rubriku: Bylinky

Bylinky.

Quinoa

Quinoa – Merlík chilský (Chenopodium quinoa)

Quinoa je bájná rostlina Inků, slovo quinoa prý znamená “Matka Zrno”. V současné době je stále v Jižní Americe jako potravina pěstovaná a vyváží se do celého světa ve velkém. Quinoa je příbuzná laskavce a její zrnka se používají do jakéhokoliv pečiva, kaší, listy do salátů. Je vhodná pro lidi, kteří trpí celiakií. Podporuje trávení a hubnutí, detoxikuje tělo, podporuje vyprazdňování, pročišťuje tlusté střevo, stabilizuje hladinu cukru v krvi. Snižuje krevní tlak, je prevencí před onemocněními srdce a cév, zklidňuje nervy, podporuje tvorbu kostí a preventivně působí proti osteoporóze, dobrá zpráva pro sportovce – “staví hmotu” a údajně při její častější konzumaci mizí migrény…
Lidé si quinou často pletou s chia semínky, chia semínka jsou semena šalvěje hispánské, ne merlíku, ač pochází ze stejné domoviny….
Quinoa jde běžně koupit v potravinách, v prodejnách se zdravou výživou, dokonce jsem jí viděla i v koutku zdravé výživy v drogerii…

Táňa

Bažanka

Bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)

Bažanka je dvoudomá bylinka, která roste hlavně v listnatých a vlhkých lesích, kde dokáže vytvářet celé porosty. Vysoká je maximálně do 40 cm. Dnes se jako bylina k léčení už téměř neužívá, protože má částečně jedovaté účinky. Používá se kvetoucí nať, která upravuje stolici při chronické zácpě, má účinek močopudný (např. při zánětu močových cest), zevně se pak užívala na špatně se hojící či hnisající rány a na spáleniny, lupénku, rychle hojí. Bažanka má jeden zajímavý účinek a to, že dokáže odstranit z těla rtuť, což se využívalo dříve, kdy se rtutí léčilo. Vzhledem k razantním až toxickým účinkům se však nikdy bažanka nesmí užívat dlouhodobě a to ani při zevní aplikaci.

Táňa

Šalvěj muškátová

Šalvěj muškátová (Salvia sclarea)

Tento druh šalvěje pochází ze Středozemí a také roste ve Střední Asii. Je to mohutná bylinka vysoká až 1,3 m a má velké růžové nebo fialové květy. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina. Ve středomořských státech se pěstuje ve velkém jako léčivka a pro využití pro kosmetický a potravinářský průmysl. Tato šalvěj se používá do kosmetických přípravků, do parfémů a mýdel, do vín k vytvoření muškátového aroma, ale i do dalších nápojů, limonád, cukroví, pečiva. Listy se přidávají do jídel a do potpouri.
V léčitelství se používá šalvěj muškátová na zklidnění nervů, utišení bolestí hlavy, při potřebě regenerace organismu po nemocech, při nechutenství, nespavosti, nachlazení. Celkově zklidňuje a uvolňuje (vyrábí se z ní olej do aromalamp, na koupele, na masáže). Jinak se dá použít jako klasická šalvěj lékařská – na bolení v krku, záněty dásní. Uvolňuje při nervozitě, strachu, úzkosti, ztuhlosti svalů, harmonizuje. Zrovna tak, jako se šalvějí bílou, se dá šalvějí muškátovou vykuřovat.
A pro zajímavost některé české botanické starší názvy této šalvěje: Šmuran muškátový a také Šalvěj vonná…

Táňa

Blatouch

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Na bahnitých březích řek, potoků, rybníků, roste blatouch. Dnes již chráněná rostlina…Blatouch obsahuje jedovatou látku, protoanemonin, a proto ho nežere ani zvěř. Dříve se v lidovém léčitelství užíval jako projímadlo, močopudný prostředek a proti revmatismu (musel se ale přesně dávkovat). Ještě v 19. století se lístkem blatouchu ochucovaly saláty, barvou z květů se dobarvovalo máslo a v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové jsem našla recept na nakládaná blatouchová poupata jako falešná kaprlata (kapary).
Při otravě vznikají otoky v obličeji, nevolnost, závratě. je třeba vyvolat zvracení a co nejdříve se dostat k lékaři…
Na a pro dámy, pokud by vám muž poslal blatouchy, v květomluvě znamená blatouch:” Nepohrdej mou láskou…”

Táňa

Credit: Photo by Enrico Romani

Vitamín B 17

Meruňky a vitamín B17

O meruňkách a jejich pěstování jsou záznamy už 2.000 let př.n.l. z Číny, v Evropě už od 9. století…Meruňky krásně voní, nejsou kalorické, skvěle chutnají, dají se jíst čerstvé, sušené, v kompotech, zavařeninách….Navíc jejich oranžová barva je způsobena betakarotenem, který, jak víme, prodlužuje opálení, atd..Ale o tom psát nechci.
Chci psát o jádrech z meruněk(určitě je každý vyzkoušel sníst -alespoň jedno, když se pecka rozpadla). Jádra z meruněk obsahují látku, která se jmenuje laetril a kterou jinak nazývají vitamín B17. No a proč o něm píšu – má výrazné protirakovinné účinky. Chemicky vzato obsahují meruňková jádra kyanid, ale protože je v přírodním stavu, tak je v živých organismech nečinný. Jeho činnost dokáže spustit tzv. odemykací enzym, který obsahují jen rakovinné buňky, které kyanid zlikviduje.
Vitamín B17 se dnes dá koupit běžně v lékárnách. Pokud byste ho chtěli jíst v přírodním stavu, tzn, přímo z pecek meruněk, platí pravidlo, sníst jen tolik jader, kolik byste byli schopni v tu chvíli sníst meruněk.
Tak a dost teorie, odezvy na léčbu vitamínem B17 mám od klientů a dokonce
i ve vlastní rodině, kdy po užívání B17 drasticky poklesly rakovinné markery…

Táňa

Všedobr

Všedobr horský (Imperatoria ostruthium)

Všedobr roste na loukách, na krajích lestů, u cest, atd. Je to bylinka vysoká asi 1 metr, léčivý je její kořen. Celá bylina má silný odér, nejblíž bych vůni přirovnala k celeru (jak ji jednou cítíte, víte). V léčitelství se tato bylina užívá jako močopudná, potopudná, na podporu vykašlávání a při nachlazení, zánětu průdušek, při léčbě astmatu. Také při žaludečních potížích (nechutenství, nadýmání, křečovitých bolestech) a při cukrovce. Obklady nebo koupele léčí revmatismus, dnu, jako obklad ulevuje při svědění u pacientů trpících kožními nemocemi. Také byl užíván při stavech úzkosti či zmírnění psychického napětí či navození spánku. Vzhledem k “vůni” všedobru se používá většinou do směsí a i tak se nesmí užívat dlouho, protože by mohlo dojít k přiotrávení. Bylinku nesmí užívat těhotné a kojící ženy, děti do 3 let. Je ke koupi běžně v bylinkových lékárnách a na e shopech.

Táňa

Mandlové mléko

Mandlové mléko

má vysoký obsah minerálů, zejména vápníků a draslíku. Mandle jsou výborným zdrojem proteinů, vitamínů a stopových prvků jako je např. zinek. Mandlové mléko můžeme pít samotné (vhodné je zejména pro děti, protože není alergenní a má vysoký obsah živin), ale i používat třeba při přípravě cereálií, velice chutné je s lesním ovocem nebo dalšími oříšky, popřípadě se dá velice dobře využít při přípravě proteinového nápoje po tréninku. Pokud rádi pijete kávu, hodí se i do ní a využít ho je možné i při přípravě různých cukrovinek. Například vaše snídaně s ním bude výrazně zdravější a chutnější, než klasická. Mandlové mléko jde buď koupit v obchodě (nejčastěji zdravých výživách, ale nabízejí ho i některé supermarkety), ale bez větších problémů se dá vyrobit i doma. K jeho přípravě (1 litr) vám stačí cca 100 gramů mandlí, které necháte přes noc nabobtnat a poté oloupané důkladně rozmixujete s vodou. Pokud ho chcete mít sladší, přidá se ještě cukr, popřípadě nějaké náhradní sladidlo – výborný je například javorový sirup. Pro přímou konzumaci je dobré přidat i nějaké sladké ovoce, například borůvky nebo maliny.

Táňa

Andělika

Andělika čínská – Děhel čínský – Dong Quai (Archangelica chinensis)

Bylinku můžeme najít pod všemi těmito názvy. Je to jedna z bylin, která je nejčastěji používaná k léčení v Číně a Japonsku, také se jí říká ženský žen šen. Cenné léčivé látky obsahuje hlavně její kořen. U nás roste její blízká příbuzná – andělika lékařská. Bylina se používá hlavně k léčení ženských obtíží – při bolestivé, nedostatečné nebo příliš silné menstruaci, ke zdárnému zakončení porodu (uvolňuje placentu), při klimakteriu a menopauze. Je součástí mnoha bylinných léků na zvětšení poprsí (podporuje tvorbu progesteronu, který přispívá k zdárnému vývinu prsou). Jinak se používá se pro posílení krevního oběhu, proti zácpě, chudokrevnosti, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce, plicním a ledvinovým chorobám a pro celkové posílení lymfatického systému. Anděliku nesmí užívat lidé se špatnou srážlivostí krve a kteří užívají léky na ředění krve, např. Warfarin.

Táňa

Sedmikráska

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

Sedmikráska je bylinka, kterou známe všichni a která roste prakticky všude, kde je nějaká travnatá plocha. Kromě toho, že je krásná, je i jedlá a léčivá. Pomáhá při odkašlávání, dezinfikuje dýchací cesty, zklidňuje sliznice. Při zánětu průdušek a zápalu plic, posiluje. Dokáže zmírnit astma. Jako obklad se používá na vyrážky, záněty, akné a dokonce bércové vředy, jako odvar nebo i čerstvé podrcené květy. Léčivá je celá bylinka, ale sbírají se květy – mělo by být sucho a slunečno (určitě nesbírejte u silnice a na místech, kde je vidět hnojený trávník, kde se venčí psi, atd…). Květy se dají jíst syrové, jsou často ozdobou salátů, polévek.
Užívá se nálev z čajové lžičky sušených květů na čtvrtlitrový hrnek vody, dvakrát až třikrát denně. Jestli máte na zahradě, stačí 3 syrové kvítky sníst 3x denně.
Ze sedmikrásek se vyrábí med, víno, pleťové krémy, mast na akné a vyrážky, atd…
Dnes už se pěstují i zahradní plnokvěté barevné odrůdy sedmikrásek, které se jako léčivé nevyužívají…

Táňa

Aksamitník

Aksamitník mexický (Tagetes lucida)

Aksamitníků nebo také afrikánů, je hodně druhů, dnes něco trochu o aksamitníku mexickém. Jak všichni víme, afrikány mají hodně specifickou a pronikavou vůni (zápach). Používají se např. k osevu půdy, kde jsou háďátka, protože je likvidují, také k osevu pozemků po rekultivaci. Afrikány milují slimáci, kteří je dokáží během chvíle kompletně zlikvidovat až ke kořenům…
Ale něco o léčivých a dalších účincích aksamitníku – v Jižní Americe se používá jako koření do omáček, polévek a na kuřecí maso. Také se používá v kosmetickém průmyslu. Čaj z celé rostliny se pije při bolestech břicha nebo se přidává do koupele při revmatických onemocněních. Má uklidňující účinky na žaludek a nervy, pije se při kocovině, migréně(dá se sehnat i u nás).
Silný nálev může způsobovat lehkou euforii. Mexičtí indiáni aksamitník kouří ve směsi klasického tabáku a aksamitníku..

Táňa