Archiv pro rubriku: Bylinky

Bylinky.

Ambrózie

Ambrózie peruánská – Marco (Ambrosia peruviana)

Ambrózie je bylina, které se k nám dostala (jak patrno i z názvu) z Peru. Je to polokeř, který roste na vlhkých půdách v okolí řek, velmi intenzivně voní. Obsahuje spoustu pylu,který roznáší vítr a alergiky dokáže hodně potrápit. Jako léčivka je ambrózie hodně silná, v současnosti se využívá hlavně jejího efektu na rakovinné buňky a tuberkulózu, astma a parazity. Indiáni ji často využívají proti bolestem hlavy, žaludku, při menstruaci, proti bolestem kloubů, revmatismu, dně (pití i obklady).
Zevně (obklady z odvaru) jsou obklady vhodné při revmatismu, zánětlivých onemocněních pokožky a svalových křečích. Ambrózie používá jako podpůrný prostředek při Parkinsonově chorobě.
Šamani bylinu využívají při rituálech, hlavně se používá při rituálech spojených s úmrtím (podle některých pramenů se dokonce využívala k balzamování)
Bylinu pod oběma názvy (Marco nebo Ambrózie peruánská) seženete v bylinkových lékárnách i na netu.
Dávkování je 1 polévková lžíce na litr vody, vaříme cca 10 min, pijí se 3 čtvrtlitrové hrnky denně. Marco nesmí pít lidé, kteří užívají povzbuzující a stimulační látky(např. efedrin) a těhotné nebo kojící ženy a děti do 3 let.

Táňa

Bělotrn

Bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaecephalus)

Bělotrn je bodlák, který se k nám dostal ze Střední Asie, nejprve se vysazoval jen jako okrasná rostlina na zahradách. Milují ho včelky a čmeláci a motýli, ale také je to velmi silná léčivka, která se užívá při různých neuralgiích a poruchách vedení vzruchů nervovými vlákny,(RS), při obrnách a těžších úrazech, zánětech míchy, nervů,podporuje činnost mozku při Alzheimerově chorobě, zlepšuje paměť, při Parkinsonu. Působí dobře na svalové křeče, atrofii svalů, Stimuluje srdeční sval. Užívá se pro podporu a obnovu činnosti nervových a mozkových center. Pomáhá odstraňovat a doléčovat stavy po borelióze, klíšťové encefalitidě. Dobře působí při bolestech zubů, zánětech středního ucha, zánětech spojivek a očních problémech. Z bělotrnu jsou léčivá semínka, ze kterých se dělá odvar, na trhu je i dostatek kvalitních tinktur z bylinky, ze semen i pupenů.. Případně vyzkoušejte pěstovat na zahrádce…

Táňa

Majoránka

Majoránka (Origanum majorana)

Majoránku znají asi všichni, protože se v Čechách přidává do mnoha jídel…jak by asi chutnala bez majoránky bramboračka, guláš, hrachovka, bramboráky, jehněčí a další a další jídla… Do luštěnin se přidává kvůli tomu, že zmírňuje nadýmání.
Majoránka je ale i léčivá bylinka, která se užívala odnepaměti (už třeba ve starém Egyptě). Jako léčivka má mnoho využití – hlavní účinek tkví v tom, že majoránka zklidňuje, zmírňuje křeče, nervozitu, desinfikuje. Zlepšuje chuť k jídlu a napomáhá trávení, podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Jako čaj se užívá ke zmírnění bolestí žaludku, menstruačních bolestí, při stresu a nervozitě, nadýmání. Také napomáhá správné činnosti ledvin. Čaj z majoránky je výborný na kašel.Do dnešní doby se používá mast z majoránky na mokvající a špatně se hojící rány, skvělá je na odřený nos při rýmě…V kosmetickém průmyslu se v současné době přidává do výrobků na akné, ve starém Egyptě se přidávala do krémů na špatnou pleť a do přípravků na vlasy.
Do vynálezu penicilinu se silnými výtažky z majoránky léčily pohlavní choroby, asi proto ji někteří bylináři dodnes přidávají do směsí např. na léčení chlamydií, plísní, cizopasníků.
Pánové ale budou na časté a hojné užívání majoránu opatrní, protože majoránka tlumí vášeň naprosto spolehlivě…

Táňa

Podražec

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)
 
Této bylince se lidově říká v Čechách i na Slovensku Vlčí jablko. Dříve se užíval i vnitřně, ale vzhledem k tomu, že má hodně silné účinky a částečně je jedovatý, používá se dnes pouze na vnější užití, protože skvěle a turborychlostí hojí odřeniny, řezné i tržné rány, bérce, špatně se hojící rány po onkologických operacích. Užívají se buď podrcené listy nebo zalijeme 6-8 listů horkou vodou a nalijeme např. na gázu a přikládáme jako obklad. Podražec nesmí užívat děti a těhotné ženy.
Táňa

Jalovec

Jalovec – Borievka (Juniperus)
 
Z jalovce jsou léčivé všechny části, proto asi dříve nechyběl na žádné zahradě (mimo jiné měl odhánět nedobré síly a chránit proti moru – což je možné, protože má silné desinfekční účinky).
Dnes se v léčitelství užívají jak samotné plody, tak jehličí, větvičkami se vykuřuje. Jalovec je vhodný hlavně při zažívacích potížích, potížích s močovým měchýřem, při ischiasu, dně, revmatismu a kožních problémech. Čistí a odvodňuje tělo, odstraňuje lymfatické otoky. Pomáhá při infekcích. Jalovec se žvýká při zápachu z úst (jalovčinky). Také je známým podpůrným prostředkem při cukrovce, ale celkově je jeho použití je značně rozsáhlé, od nadýmání a pálení žáhy, po mazání na ischias. Ale kdy určitě jalovec nezkoušejte při větších nebo chronických problémech s ledvinami.
No a zajímavost – traduje se, že gin, který je z jalovce, vznikl tak, že se zkoušely prostředky proti malárii (asi někde v anglické kolonii), až z něj vzniklo oblíbené pití…:-)
U nás pánové znají spíše borovičku (borievkovicu)…
Táňa

Mydlice

Mydlice lékařská (Saponaria officinalis)

Mydlice lékařská je u nás poměrně hojně rozšířená trvalka, která roste hlavně na vlhčích loukách. Tato bylinka má zajímavé účinky, protože obsahuje hodně saponinů, což jsou látky, které se využívají k mytí a čištění – jak sám název napovídá. Mydlice(kořen) se dodnes využívá k výrobě pracích roztoků a šamponů v bio-firmách. Restaurátoři, pokud potřebují vyprat nebo vyčistit nějakou starodávnou tkaninu, většinou smí používat jen roztok mydlice, který látku nijak nepoškodí. Prací roztok z mydlice je vhodný na praní pro lidi s ekzémy, lupénkou a dalšími kožními chorobami a pro děti.
Šampon nebo roztok na praní si můžeme buď koupit nebo sami vyrobit tím, že v hmoždíři roztlučeme hrst kořínků mydlice (kdo nemá hmoždíř, bude si muset vystačit se sáčkem a kladívkem) a povaříme ve vodě cca 20 min. Nebo stačí kořen roztlouci a zalít vařicí vodou, za občasného protřepávání, míchání, jde použít za cca 30 min…V případě nedostatku kořene, lze použít celou bylinu…

Táňa

Kramerie

Kramerie trojmužná – Ratánie – Ratanha (Krameria triandra)

Kramerie nebo také ratánie, je nízký keřík rostoucí v Jižní Americe, hlavně na svazích hor, ponejvíce v Bolívii a Peru. Léčivý je kořen, který obsahuje červené barvivo. Cestovatelé si všimli, že na místních trzích žvýkají starší lidé její kořen a mají i ve vysokém stáří všechny zuby (a zdravé). Kořen prý chutná odporně a svíravě, ale díky svým vynikajícím účinkům je využíván do zubních past a ústních vod, hojí a léčí afty, záněty dásní. Jinak se z něj připravují léky proti průjmu, silné menstruaci, podpůrně léčí pohlavní choroby. Vzhledem k barvě kořene se jím také pančují červená vína. U nás v ČR seženete (je součástí výrobků) Aftosine Olimpex na afty, dříve zubní pasty Lacalut sensitive s bylinami (už se nevyrábí), balzámu na dásně Weleda a šamponu na lupy Sanotint.

Táňa

 

Dagga

Dagga – Lví tlapa ( Leonotis leonurus)

Lví tlapa, nebo taky lví ocas, oficiálně dagga, je keřovitá rostlinka, max. vysoká do 1,8 m. Jak vidíte na obrázku, má nádherné oranžové květy. Původ má v jižní Africe, ale dnes se pěstuje po celém světě… Dagga se pěstuje jako okrasná i jako léčivka, je to rostlina s uvolňujícími účinky, kdy se buď kouří samotná nebo se přidává do tabáku, také se z ní dělá čaj.
I v současnosti ji africké kmeny ctí a považují za mocnou a posvátnou rostlinu, která zesiluje účinky jiných léčivých rostlin. Východní medicína užívá daggu jako euforiant. Dagga má velmi příjemnou vůni a využívá se cíleně při některých rituálech jako kadidlo.
Dagga se využívá jako léčivka hlavně při nervových poruchách, psychickém šoku, depresích, dlouhém a silném stresu, bipolární poruše (tam je třeba užívání konzultovat s lékařem), apod.
Z daggy se jako léčivé využívají květy, které se dají sehnat i u nás a dagga se dá i u nás vypěstovat, ale rostlinky musíte zazimovat.

Táňa

Žindava

Žindava evropská – slovensky Žindava europská (Sanicula europaea)

Žindava je jedna z pozapomenutých bylinek, přitom má velmi silné hojivé účinky…
Její nať jako odvar podporuje odkašlávání, působí protizánětlivě a urychluje hojení ran. Mast ze žindavy (dá se koupit v lékárně hotová) má protialergické působení, osvědčila se zejména při léčbě dětských atopických ekzémů, kožních vyrážek, vředů, hnisajících ran i hemeroidů (tam se používá jako sedací koupel i vnitřně v čajové směsi). Jako kloktadlo je výborná při bolení v krku a u problémů dásní, aftů, atd. Vnitřně se užívá při žaludečních a dvanáctníkových vředech, při rýmách, kašli nebo při potížích s trávením.
Obvykle se podává buď nať ve formě prášku na špičku nože nebo jako nálev (2 čajové lžičky žindavy na čtvrtlitrový hrnek vařící vody), denně 2x, při zevním použití pak buď ve formě masti, obkladů, koupele (1 až 2 polévkové lžíce nati na 1 l vody).
Vzhledem k tomu, že žindava patří mezi poměrně silné byliny, nebudou ji vnitřně užívat děti do 12 let a těhotné a kojící ženy.

Táňa

 

Kalina tušalaj

Kalina tušalaj – Tušalaj chlupatá, slovensky Kalina siripútková (Viburnum lantana)

Tahle odrůda kaliny roste jako keř, většinou na okraji lesů, skalách, apod. Má bílé květy a její plody se podobají červenému rybízu. Dříve jarní kůru z kaliny doporučovali bylináři na úpravu menstruačního cyklu a odstranění křečí. Pruty keře se užívají v košíkářství a zahradníci užívají kalinu k roubování.
Protože je kalina ale mírně jedovatá a je třeba dodržet přesně dávkování, se dnes využívá hlavně v gemmoterapii (výtažky z pupenů), které distribuují některé bylinkářské firmy na trh i u nás (např. firma Naděje) a v homeopatii, kde se využívá jako náhrada antibiotik, antidepresiv, proti migrénám a zvýšenému cholesterolu (firma Boiron)
Kalina se užívá ponejvíce pro zvýšení imunity, jako prevence infarktu a mozkových příhod, jak píšu výše, na zharmonizování menstruačního cyklu a odstranění křečí, má velký vliv na plíce, užívá se při astmatu, chronické bronchitidě, senné rýmě, dušnostech, zklidňuje plíce. Dále se užívá jako obklad na lišeje a atopické ekzémy a opary.

Táňa