Vodilka kanadská (Hydrastis canadensis)

Vodilka je bylinka pocházející ze Severní Ameriky., kterou jako léčivku používali indiáni, sušený kořen ke zklidňování zánětů i dalších nemocí a také jako barvivo. U nás neroste. Dnes se užívá hlavně kvůli svým schopnostem zvyšovat imunitu organismu. Američané jí říkají golden seal, což znamená “zlatá pečeť”, pro její výrazně žlutý kořen s pohárky, které připomínají pečeť na dopis. Vodilka je výborná při zánětech v ústech (afty, záněty dásní, opary) a zánětech dutin. Zklidňuje žaludeční potíže, záněty, snižuje krevní tlak, pomáhá při infekcích močových cest a měchýře. Zevně jako obklad léčí nehojící se rány, opary, bradavice, hemoroidy, abscesy, nežity, apod., i modřiny a podlitiny, ječná zrna a záněty spojivek. V oficiální medicíně se užívá v ženském lékařství, užívá se i v homeopatii.
V magii se užívá pro zakončení, uzavření a zapečetění úkonů, práce, rituálu…
Vodilku koupíte v bylinkových lékárnách nebo v e shopech.

Táňa

Višeň obecná (Prunus cerasus)

Plody višní jsou oblíbené a velmi zdravé ovoce. Obsahují vitamin C, B, železo, hořčík, draslík, kyselinu listovou, podporují krvetvorbu, stimulují látkovou výměnu a imunitu a také obsahují jód(!!!). Konzumace už několika višní denně působí jako regulátor kyseliny močové v těle a je prevencí dny. Chrání vazivo, klouby a podporují zdravý stav kůže, dásní. Stopky višní se užívají jako oficiální “bylina” proti zadržování vody v těle, při chronických i akutních ledvinových potížích, odstraňují a rozpouští močové kameny, pročišťují cévy a mírně snižují krevní tlak…

Táňa

Mochna nátržník (Potentilla erecta)

Příbuzná mochně husí, o které jsem nedávno psala, je mochna nátržník. Bylinka je rozšířená v celé Evropě, růst dokáže prakticky všude, jak na vlhkých lukách, tak i na suchých a kamenitých stráních…Léčivý je kořen – podzemní oddenek. Sbírá se brzy na jaře nebo na podzim. Nátržník působí antibakteriálně. Má svíravé účinky, které se uplatní hlavně při léčbě průjmů, krvácení vnitřních i vnějších. Hojí záněty trávicího traktu – žaludku a tenkého střeva. Nátržník můžeme použít k omývání a na obklady nehojících se a mokvajících ran, zánětů, popálenin a poleptání. Mast z nátržníku celkově hojí kůži a praskliny (třeba na patách a na rtech), omrzliny. Zevně se užívá i jako kloktadlo při zánětu sliznic a dásní v ústech, zánětu mandlí. Odvar v červeném víně se používá na pročištění jater.
Pozor, vnitřně neužívejte víc jak 3 dny v kuse, mohli byste si vyvolat silnou zácpu nebo zvracení.
Nátržník je součást čaje Tormentan, který koupíte v lékárně, jinak se dá sehnat v bylinkových lékárnách a na e-shopech…
Nátržník je podobný jiným bylinám (třeba jedovatému pryskyřníku), tak zvláště vy, kdo se příliš v bylinkách nevyznáte, raději si kupte v lékárně…
Jedna zajímavost: starší kořeny ve tmě světélkují, asi jako hnijící dřevo…

Táňa

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Jako každý rok mi před domem kvetou lípy, tak o nich něco napíšu… Lípa je účinnou léčivkou na nachlazení – tedy lipový květ. Lípa je, kromě toho, že je naším národním stromem, jednou z nejpoužívanějších léčivých rostlin u nás odjakživa. Její květy jsou součástí mnoha léčivých čajů a léčivých přípravků. V medicíně i v léčitelství se využívají hlavně její potopudné, močopudné a odhleňující účinky při virózách, chřipkách a jiných onemocněních dýchacích cest, dobře působí na horečku a vykašlávání, při močových a ledvinových těžkostech, na podporu vylučování žluči, při nechutenství, plynatosti, zevně na ošetření pleti, vlasů, do koupele při neurózách a na kloktání při bolestech v krku. Náš nejznámější léčitel p. farář Ferda doporučoval koupel v odvaru z lipových větviček.
Dříve se hodně na vesnicích vařil čaj ze šípků spolu s lipovým květem a sladil se medem. Vyzkoušejte. Je velmi chutný i studený v létě…

Táňa

Topinambur – Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus)

Rostlinka, na kterou máme nuceně pozapomenout – topinambur. Je to rostlina – bylinka, která na sebe nenatahuje žádné škodliviny z půdy. Rostlina dokáže přežít i v extrémních podmínkách a dává i tak poměrně velkou úrodu. Léčivé jsou hlízy – “brambory”. Proč se chce, aby se na topinambur zapomnělo? Je to totiž jedna z rostlin, která je velice činná při léčbě cukrovky (takže jasné). EU jeho pěstování zakázala, údajně kvůli jeho “invazivnosti”. Hlízy obsahují betakaroten a hlavně inulin – reguluje hladinu cukru v krvi a většina cukrovkářů, které znám, potvrdili, že se jim při jedení topinamburů “ulevilo”. Topinambur je vhodný i při léčbě obezity, redukčních dietách (nízký glykemický index), je přírodní antioxidant, chrání tělo, pomáhá vylučovat z těla toxiny, odpadní látky. Ve střevech vytváří příznivé prostředí, je to přírodní prebiotikum, reguluje krevní tlak na optimum. Chrání játra, hojí žlučník a ledviny, zvyšuje imunitu, působí proti stresu, dodává organismu energii. Doporučuje se při regeneraci, rekonvalescenci. Neobsahuje lepek, takže je vhodný i pro celiatiky. Tak si rozmyslete, inzulín nebo topinambury?
Další skvělá zpráva je, že výborně chutná. Topinambury se konzumují se buď syrové v salátech, vařené, sušené kousky hlízy, nebo existují ve formy různých sirupů, apod.

Táňa

Boldovník vonný (Peumus boldus)

Boldovník je strom původem z Jižní Ameriky, jako léčivka do Evropy odsud přišel až v 2.polovině 19.století…Z boldovníku se užívá kůra a listy, jihoameričtí indiáni jedí jádra plodů. Boldovník jako léčivka se využívá hlavně proto, že výrazně podporuje trávení, hlavně tvorbu žluči, rozpouští žlučové kaménky, je močopudný, pomáhá správně vylučovat kyselinu močovou z těla, takže zlepšuje stavy při dně a revmatismu. Používá se při silném kašli. Dobře působí na nervy, zklidňuje. Používá se i při migrénách, bolestech uší, bolestech zubů a revmatických bolestech. Užívá se i v homeopatii. Kůra se využívá v koželužném průmyslu a dřevo se využívá k výrobě dřevěného uhlí. Není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy.
V magii se využívá dodnes šamany v J. Americe jako vykuřovadlo proti nečistým silám a zlým duchům…

Táňa

Muškátovník pravý (Myristica fragrans)

Muškátovník pochází z Dálného východu a pěstuje se v tropech. Známý je z indické a čínské medicíny. Do Evropy se dostal až s kolonizací. Muškátovník je strom vysoký 6 – 9m. Léčivé a jako koření jsou jeho plody a oplodí. To známe jako koření – plody – muškátové ořechy, oplodí pod názvem muškátový květ. Muškátový květ je součástí směsi koření garam masala. Ořech se používá do masových směsí, polévek (třeba cibulačky), špenátu, atd..
Léčivé účinky: používá se k léčení potíží s trávením – při nadýmání, nechutenství, špatném zažívání, zvracení, průjmech, úplavici, k léčení astmatu, ledvin, zánětu slinivky. Sráží horečku a pomáhá při tachykardii, nespavosti.
Muškátový oříšek obsahuje psychotropní složky a ve středověku se používal k léčení mentálních poruch. Jeho max. denní dávka je 250 mg, pak se můžete otrávit, což prý bylo ve středověku častým jevem.
Nesmí používat těhotné a kojící ženy a osoby s epilepsií.
V magii se muškátový ořech používá jako vykuřovadlo při věštění a kouzlech lásky. Věřilo se, že muškátový ořech nošený na těle tak, aby se dotýkal kůže, probouzí jasnozřivost a působí proti revmatismu. Ořech nošený 2 dny v podpaží a pak rozdrcený a přidaný do nápoje milované osoby prý zaručí nehynoucí lásku…

Táňa