Archiv pro rubriku: Bylinky

Bylinky.

Olše lepkavá

Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Olše je strom, který dorůstá výšky až 30metrů a dožívá se i sta let. Kromě olše lepkavé se jako léčivo používá i olše šedá.

Z olše se používá jako léčivo prakticky vše. Pupeny, listí, šišky, kůra. Užívá se kvůli svým dezinfekčním, stahujícím, protizánětlivým a hemostatickým účinkům.. Odvar z olšových šišek přispívá ke snížení kvasných a hnilobných procesů při onemocněních trávicího traktu, hojení sliznic. Nálev a tinktura se doporučují při onemocněních trávicího traktu nadýmání, průjmech, chronické kolitidě, úplavici, hojí vředy žaludku a dvanáctníku. Kromě toho se užívá při revmatoidní artritidě, hemoroidech, kožních onemocněních, zápalech plic a nachlazení. V gynekologii se používá k zastavení krvácení různého původu, děložním myomům a fibromům, zánětlivým onemocněním pohlavních orgánů, při kojení hojí popraskané bradavky. Odvar nebo kapky z olše se používají  při revmatu, artritidě, odvar k oplachům při akné, při nachlazení, snižuje horečku a ulevuje bolesti v krku.  Olše podporuje normální činnost mozku a krevní oběh.  Koupele s listy olše zmírňují pocit únavy nohou při dlouhé chůzi.

Táňa

Modřín opadavý

Modřín opadavý (Larix decidua)

Modřín je unikátní strom. Je to jediný listnatý strom mezi všemi jehličnany. Je dlouhověký,  jeho stáří může dosáhnout až 800 let. Je schopen odolat silným mrazům. Dorůstá do výšky až 40 metrů.

Jako léčivo se používá jehličí,  pryskyřice, výhonky, pupeny i dřevo stromu.

Modřín zlepšuje látkovou výměnu, zpevňuje cévní stěny, urychluje hojení ran, odstraňuje horečku, zmírňuje záněty, ulevuje při bolesti, podporuje imunitní systém a zabraňuje vzniku nádorů. Modřín je účinný při žloutence, dně, astmatu, myalgii(bolesti svalů), bronchitidě, revmatismu, nachlazení, onemocnění ledvin.

Na Dálném východě se používají výhonky z modřínu k léčbě boreliózy.

Z čerstvého jehličí se mohou dělat saláty nebo odvar. Odvar z jehličí je užitečný například při nachlazení, zácpě, krvácení dásní. Návod: na 20 g čerstvých jehliček se nalije do 200 ml studeného mléka, vaří se 8 minut, odstát 1 hodinu, přecedí se. Užívají se 3 polévkové lžíce denně, půl hodiny před jídlem.

Pryskyřice se používá  při revmatismu, neuralgii, myalgii. Také se využívá do mastí u zánětů dýchacích cest. Při kašli, bronchitidě a některých plicních onemocněních se používá k inhalaci.

Modřín se nesmí užívat v případě alergie na jehličnany, v těhotenství, při vředových onemocněních. Také není možno užívat těsně po infarktu, mrtvici, při těžkých nervových onemocněních.

Táňa

Cibule a její účinky

Chvála cibule

Kupte si cibuli a jezte ji syrovou, pečenou, vařenou… každý den!

Dr. Dawood, autor Encyklopedie bylinné terapie, říká:

„Napsal jsem několik článků o cibuli a jejích terapeutických a výživových přínosech a pokaždé, když jsem si přečetl o cibuli něco nového, byl jsem motivován napsat další. ”

Věděli jste, že:

Cibule patří mezi zeleninu nejbohatší na důležitou složku zvanou Quercitin, a konkurovat mohou jen hrozny červeného vína?

Antioxidant Quercitin v cibuli bojuje proti zánětu kdekoliv v těle, zejména v prsou a plicích?

Konzumací cibule se brání cukrovce typu (2), který se léčí tabletami, i typu (1) který vyžaduje inzulín.

Cibule zabraňuje rakovině prsu, prostaty, dělohy a vaječníků a také vzniku prekanceróz.

Bojuje cibule proti astmatickým záchvatům.

Cibule chrání nervové buňky před poškozením a následnými onemocněními souvisejícími s nervovou soustavou.

Cibule zabraňuje poškození cév a dovede pomoci předejít mnoha srdečním chorobám.

Cibule zvyšuje přítomnost a rozmnožování přírodních bakterií ve střevech, což zlepšuje vstřebávání živin, posiluje imunitní systém

Cibule zabíjí mnoho druhů škodlivých virů a bakterií ve vašem krku a plicích.

Cibule zabraňuje vzniku krevních sraženin.

Cibule lehce snižuje krevní tlak u pacientů s hypertenzí.

Cibule působí proti nespavosti.

Cibule zabraňuje růstu bakterií Helicobacter Pylori (žaludeční vředy).

Cibule snižuje cholesterol a triglyceridy.

Cibule ulevuje při onemocnění AIDS.

Cibule zabraňuje osteoporóze.

Cibule obsahuje hojné množství sírových složek, které udržují pokožku svěží, silné vlasy a nehty.

Cibule vlastně zlepšuje náladu a uvolňuje srdce.

Cibulové slupky jsou nejbohatší na antioxidant Quercetinu.

Cibule neztrácí své léčivé vlastnosti ani při vaření.

Vše co je výše uvedené, je shrnutím mnoha vědeckých článků.

Dobrou chuť

Autor: Kameny, les a magie

Jitrocel

Jitrocel (Plantago)
Jitrocel je jedna z nejstarších bylin, která byla používána k léčení. Znali ji ve starověkém Řecku, Římě a na Dálném východě.
Listy jitrocele se používají jak v léčitelství, tak i v oficiální medicíně. Jitrocel má stahující účinky, hojí rány, zastavuje krvácení, používá se do léků na kašel. Vnitřně hojí záněty žaludku, žaludeční vředy, záněty ledvin a močového měchýře.
Šťáva z čerstvých listů se doporučuje při léčbě poranění rohovky. Má schopnost zastavit růst zlatého stafylokoka a dalších zánětlivých patogenů. Šťáva z listů jitrocele se používá při léčbě žaludečních a dvanáctníkových vředů.
Čaj z listů zmírňuje kašel, má uklidňující účinky a snižuje krevní tlak. Nálev z listů se přikládá zevně na zánětlivá onemocnění, léčí záněty dutiny ústní a nosohltanu, pohmožděniny, řezné rány, rány, popáleniny, vředy, hnisavé rány.
Kromě toho se čaj používá při zánětech ledvin, močového měchýře průjmu, celkově jako tonikum.
U nás v ČR je používán hlavně jitrocel kopinatý, ale v okolních státech se více používá jitrocel dlanitý.
Dříve se používala v léčitelství i semena, ale dnes je povětšinou nahradilo psyllium.
Táňa

Ádžvan

Ádžvain (Ajwan)- Koptský kmín (Ammi copticum)
Koření, které najdete v každé indické domácnosti, je indický kmín, ádžvain. Semena jsou barevná od světle zelené po hnědou. Všechny části této rostliny velmi silně voní. Semínka mají hořkou a štiplavou chuť podobnou oreganu a pro svou silnou vůni se často přidávají do kari a nakládané zeleniny, masaly, sype se do chlebového těsta před pečením a přidávají se do ovocných pokrmů. Ádžvain plní dvojí roli – ochucení a je léčivý.
Ájurvéda uvádí, že semena podporují správné trávení. Zmírňují nepříjemné pocity v břiše spojené s trávením. Také zvyšují chuť k jídlu.
V ajurvédských receptech se pečou semínka ádžvanu. A to proto, že se výrazní jejich vůně a chuť. Nebo se smaží na ghí nebo másle.
Semínka jsou bohatá na vlákninu, minerály, vitamíny a antioxidanty. Mohou se žvýkat syrová nebo přidat do vody nebo čaje, abyste z nich dostali maximum.
Na co všechno je ádžvan vhodný:
1. Rychlá úleva od pálení žáhy a zažívacích potíží
Jedním z nejdůležitějších účinků adžvanu je, že posílí žaludek. Tiší zažívací potíže. Aktivní enzymy semen pomáhají trávení tím, že podporují sekreci žaludečních šťáv.
V ajurvédských receptech se uvádí proto pálení žáhy recept:
Vezměte 1 lžičku kmínu a 1 lžička adžvanu, přidejte 1/2 lžičky sušeného mletého zázvoru . Směs krátce svařte a pijte denně (jak silný si uděláte odvar, je na vás- tedy kolik vody přidáte)
2. Nachlazení
Lžičku semínek a palmový nebo třtinový cukr svařte s vodu a pijte 2 x denně, zahřejte ji a vezměte 2 lžičky. dvakrát denně. Pomáhá i při astmatu a bronchitidě.
Chcete-li zmírnit bolesti hlavy, migrény, mějte semena v látkovém pytlíčku a vdechujte jeho vůni nebo si ho vložte pod polštář.
3. Na bolest zubů a ucha
Pro rychlou úlevu od bolesti zubů si vypláchněte ústa směsí teplé vody, soli a 1 lžičky prášku z adžvanu. Vykuřování adžvanem dokáže ulevit bolavým zubům. Olej ze semen kápnutý do ucha pomáhá při zánětech.
4. Na čištění ran
Thymol v semenech působí jako silný fungicid a germicid (protiplísňové a baktericidní účinky). Proto se drcená semena aplikují v okolí ran, aby se zabránilo infekci.
5. Voda Oma
Voda Oma, je ájurvédským léčivem pro ženy. Léčí potíže se zažíváním u těhotných žen čistí dělohu a žaludek a řeší problém nepravidelné menstruaci. Oma voda se také často podává kojencům, aby se snížila tvorba větrů, které jim způsobují problémy. Chcete-li připravit tuto vodu, vařte 2 lžičky pražených semen ve vodě. Tuto směs sceďte a vypijte. Můžete přidat 1 lžičku medu pro chuť. Voda Oma podporuje metabolismus, spaluje tuky a tím pomáhá při hubnutí.
6. K zastavení šedivění vlasů
Semínka pomáhají zastavit předčasné šedivění vlasů. Pro přípravu směsi potřebujeme kari listy(dají se koupit i u nás) , rozinky, třtinový nebo palmový cukr a semínka adžvanu do jednoho šálku vody a vařte. Pijte jednu sklenici této směsi každý den.
7. Repelent proti komárům
Smíchejte hořčičný olej se semínky, naneste na kousky kartonu a zavěste do rohů místnosti. Použití tohoto koření jako repelentu zanechá váš domov voňavý nádherně odlišný od komerčních repelentů proti komárům.
8. Čištění pleti
Ájurvédští lékaři tvrdí že prášek ze semen adžvanu je účinný k zesvětlení jizev po akné. Naneste pastu ze semen a vody na postižené místo po dobu 10-15 minut a poté smyjte.
9. Artritida
Adžvan má dvě vlastnosti, které pomáhají bojovat s artritidou. Antibakteriální vlastnosti, které snižují zarudnutí a zánět a analgetické vlastnosti, které tiší bolest a otoky. Jako domácí lék si můžete na klouby aplikovat pastu z drcených semínek, nebo namočit hrst semínek do lázně s horkou vodou.
Přeložila jsem z RJ z časopisu Vidžaj
T.

Česnek a peníze

Bylinky
Česnek a peníze
Vzpomenete si na úsloví: “Peněz jako šlupek”?
Vzpomněla jsem si na něj, když jsem si přečetla, že v Itálii dodnes ženy, když vaří, odkládají všechny slupky z česneku na nějakou misku nebo do krabičky bez víka, nesmí být uzavřené. Pověra tvrdí, že slupky schraňované doma a za úplńku spálené přitahují bohatství. Pokládají se na vyvýšené místo, třeba na skříńku, ledničku…
Kromě toho jako vykuřovadlo kdykoliv (nejen za úplňku) slouží doma proti zlým duchům, závisti a chamtivosti. Musí být ale dobře usušené. Kdo namítá, že to není žádná zvláštní vůně, zkuste vykuřovadlo s názvem Čertovo lejno…
Krom toho se také věří, že když vám slupka z česneku při loupání ulétne, přináší dobré zprávy…
T.

Chuchuhuasi

Chuchuhuasi – Chuchuhuasa -Zelený jaguár (Maytenus macrocarpa)
Chuchuhuasi je strom rostoucí amazonském deštném pralese, dosahující výšky až 30 m. Tato léčivka dostala několik rozličných botanických jmen, což je pak komplikované. Ze stromu se za léčivou považuje hlavně kůra a lýko.
Indiáni užívají čaj z kůry k léčbě artritidy, revmatismu a bolesti zad. Chuchuhuasi je využíváno jako lék, který uvolňuje svaly, afrodisiakum, analgetikum, antiparazitikum, pro zvýšení imunity a také antihistaminikum.
Kůra z Chuchuhuasi se přimíchává do místní pálenky s názvem aguardiente, je to velmi populární peruánský suvenýr. V Peru mezi místními se dodnes odvar z kůry využívá k léčbě artritidy a revmatismu, bolestí. U žen proti PMS, pro harmonizaci cyklu, afrodisiakum, atd…. Místní léčitelé (curanderos) z Amazonie využívají Chuchuhuasi jako celkový posilovač, urychlovač při bylinné léčbě a v kombinaci s jinými přírodními rostlinami jako spolupůsobící látka pro různé druhy nemocí.
U nás se dá sehnat kůra, drť, kapky, kapsle, atd…
Táňa

Karob

Karob – Rohovník obecný – Svatojánský chléb (Ceratonia siliqua)
Karob jsou lusky, plody rohovníku. Rohovník je stálezelený keř, původem ze Středomoří, ale dnes se pěstuje i v jiných oblastech s teplým podnebím. Dožívá se až 100 let. Po sběru se lusky krátce povaří (vaří nebo smaží), poté se rozemelou na prášek (při smažení získává vůni podobnou čokoládě). Karob má přirozeně sladkou chuť. Lidé ho jí více než 5 000 let, zejména na Středním východě. Je dokonce zmíněn v Bibli. Karob obsahuje vitamín B1 ve stejném množství jako chřest nebo jahody. Má stejné množství niacinu jako čočka nebo hrách a více vitamínu A než lilek nebo řepa. Krom toho také vitamín B2, vápník, hořčík, draslík a stopové prvky: železo, mangan, chrom, měď a nikl. Obsahuje asi 8% bílkovin a vlákninu. Karobový prášek se často používá jako náhrada čokolády, ve srovnání s ní má 3krát více vápníku, ale 3krát méně kalorií a 17krát méně tuku. V léčitelství se používá k léčbě těžkého průjmu, včetně zvířat. Použijte 1 polévkovou lžíci prášku , rozmíchat ve sklenici vody. Také pomáhá při nevolnosti, zvracení, poruchách trávení. Jeden francouzský lékař karobem úspěšně zvrátil selhání ledvin. K tomu byly použity asi 2 lžičky prášku podávané v neslazené brusinkové šťávě, 4-5krát denně. Odvar z listů a kůry se dodnes používá k léčbě sexuálně přenosných chorob a také má uklidňující účinek při epilepsii. Karob je vynikajícím antioxidantem, je toxický pro rakovinné buňky, zvláště ty, které způsobují rakovinu děložního čípku.
Vynikající je v horkém mléce jako náhražka horké čokolády. Karob by neměly jíst děti do 2 let.
Táňa

Maca peruánská

Maca peruánská (Lepidium meyenii)
Dar Virakoči – tak se přezdívá rostlině Maca peruánská. Podle legendy ji daroval bůh Virakoča, který tak chtěl ulehčit už tak těžký život indiánů v peruánských Andách. Maca se tak stala jednou ze složek jejich stravy, spolu s quinoou a masem z lam. Maca jim dodávala energii, vitalitu, potřebné živiny a především i něco navíc, čím si chtěl Virakoča udržet silné rodové linie v těchto oblastech. Maca totiž působí i na libido. Ženy v těchto oblastech ji jedí k udržení dlouhé plodnosti a vitality.
Peruánské Andy, nehostinné místo s horami sahajícími až k nebesům. Co by zde mohlo růst? Nic moc, až na Macu. Ta se běžně pěstuje na náhorních plošinách ve výšce kolem 3000-4500 metrů nad mořem. Je tak nejvýše pěstovanou rostlinou na světě. Dokonce i překlad slova Ma-Ca v originálním znění znamená v překladu – z výšin pocházející dobrá strava, která posiluje. Jak jsme si již zmiňovali, Maca peruánská, nebo Řeřicha peruánská, sloužila jako potrava. Poskytovala energii, ochranu organismu před náhlými výkyvy počasí, nedostatkem kyslíku vlivem velké nadmořské výšky a tak dále. Bojovníci ji dokonce pojídali během válečných výprav, aby si tak udržovali svou vitalitu a vůli k boji.
Vzhledem k podmínkám, které tyto oblasti mají – prudké změny počasí, zima, a další, se Maca přesídlila pod zem. Nad ni vyrůstá pouze pár listů, které jsou uskupeny v růžici. Listy jsou poléhavé a až 15 centimetrů dlouhé. Kvete a plodí jednou do roka, bílo-krémovými květy. Výsledkem je plod s lehkým a nevelkým semenem uvnitř. Nás nejvíce zajímá kořen. Je velký cca 2-8 centimetrů v průměru a připomíná řepu. Celkem existuje několik botanických druhů. Liší se především barvou kořene. Může být bílý, žlutý, hnědý, ale i fialový. Kořen se buď jí, dělá se z něj odvar, nebo se suší a mele na prášek. každá z možností je účinná a osvědčená stovkami let užívání.
Jak už bylo řečeno, nejvíce účinných látek je právě v kořeni. Za podstatné můžeme považovat především vitamíny A, B1, B2, B6, C a E. Dále také stopové prvky a minerály – fosfor, měď, draslík, vápník, železo, zinek a další. Jedny z nejpodstatnějších látek jsou však aminokyseliny. Naše tělo si dokáže mnoho látek vyrobit samo, nikoli však tyto aminokyseliny. Proto se spoléhá, že je budeme přijímat v potravě. Další důležité látky jsou například přírodní steroly, saponiny, mastné kyseliny a jiné.
Maca je adaptogen. Jedná se o látku, která dokáže účinkovat jak na naši psychickou stránku, tak i na tu fyzickou. Je dobře známo, že Maca dodává ztracenou energii a vitalitu. Dokáže stimulovat náš imunitní systém, posilovat obranyschopnost a vlivem antioxidantů i bojovat s volnými radikály. Zároveň přírodní saponiny účinkují na hormonální skladbu, což ocení mnoho s nás. V poslední době je Maca zkoumána kvůli mnoha různým účinkům.
Vedlejší účinky
Jediné skupiny, které by měly užívání konzultovat s lékařem, jsou těhotné a kojící ženy.
Dávkování
Maca prášek z kořene má denní dávku 2-4 gramy 2x denně (cca 1 čajová lžička). Je však lepší začít nejdříve s nižšími dávkami, které se postupem času navýší.
Užívání macy
Prášek lze bez problémů rozmíchat ve vodě a vypít. Ideální množství vody nebo jiné tekutiny je 200 mililitrů. Můžeme ho však i přidat do pokrmů typu jogurt, smoothie a další.
Maca a Vesmír
Důležitost a účinky Macy lze vydedukovat i z faktu, že slouží jako doplněk stravy kosmonautů na vesmírné stanici ISS. Doplňuje jim energii a dodává živiny, které potřebují…
Autor neznámý

Indigovník

Indigovník barvířský – Modřil srpatý (Indigofera tinctoria)
Včera jsem viděla nádherný dokument o barvení látek indigem na čínském venkově, tak něco málo o indigu…
Barva se vyrábí fermentací listů rostliny a v Asii se používá 5000 let. Název je odvozen od Indie jako původní domoviny této rostliny. Barvou se barvila hlavně vlna a hedvábí, barva byla drahá a proto byla modrá barva hlavně výsadou bohatých lidí a šlechty. Indigo bylo skvělým vývozním artiklem téměř na úrovni rýže, hlavně v Indii a Číně.
I přes svou poměrně složitou přípravu je indigo barvivo z přírody, nebledne, barví se ve studené vodě a nepotřebuje mořidlo.
Používá se jako léčivo v tradiční čínské medicíně, kde se využívá k zastavení krvácení a jako antiseptikum, také bylo prokázáno, že je účinné proti leukémii. Dodnes se používá do barev na vlasy k dosažení studených tónů. Míchá se s hennou. Některé luxusnější značky džínsů ji používají jako barvivo dodnes. Ale většina textilního průmyslu začala vyrábět indigo barvu chemicky už na konci 19. století.
Tato rostlina je luštěnina, což znamená, že drží dusík v půdě. Zabíjí háďátka. U nás se příliš pěstovat nedá, protože potřebuje horké, vlhké počasí a mírné klima, jde ji pěstovat jako letničku nebo v květináči a v létě je možno ji nechat venku. Listy se dají sklízet až čtyřikrát ročně. Rostlina miluje plné slunce a dorůstá až 180 cm (je více odrůd, takže výška bude rozdílná).
Táňa Labovská