Kočky a středověk

Kočky a čarodějnické procesy

Čarodějnice jsou ve středověkých textech vylíčeny jako osoby, které uzavřely spojenectví s ďáblem, zřekly se křesťanské víry, vzývají ďábla jako svého pána, ve všem se podřizují jeho vůli. Čarodějnice podle představ lidí mohly ublížit na zdraví, rozvracet manželství, přivolávat zlé počasí a neúrodu, brát kravám mléko a škodit dobytku.
Jako prostředku užívaly vdechnutí, potření rukou nebo mastí, případně odvarů, připravovaných v čarodějnických kuchyních. Čas od času se musely čarodějnice scházet s ďáblem na určitých místech a skládat mu účty ze své činnosti. Na tyto schůzky zvané sabaty, konané na osamělých místech v noci, jezdily na košťatech potřených čarodějnou mastí. Ďábel vystupoval na těchto sabatech v podobě černého kozla nebo kocoura.
Už jen to, že jste ve středověku byli vlastníkem dvou černých koček, mohlo být důvodem k tomu, že jste byli udáni a souzeni pro čarodějnictví, protože se věřilo, že kočky – hlavně černé, jsou ďáblovým pomocníkem. Takže ne vždy byly kočky brány jako milá zviřátka…všude na venkově ve staveních i stájích byly kočky určitě velmi užitečné, ale…stačilo mít závistivé sousedy a mohli jste kvůli kočkám mít problém…

Táňa