Květná neděle

Květná neděle se slaví už od 7. století našeho letopočtu a na tento den připadá mnoho náboženských i světských zvyků.

Zvyky

Při nedělní mši v kostelích kněz obvykle světí kočičky nebo vrbové ratolesti a z Bible předčítá části o příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Také se začínají zpívat pašije.

Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela i březové větvičky nebo ratolesti z jívy či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami, v tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.

Poté, co lidé odešli se svěcenými větvičkami z kostela, je měnili za staré větývky z loňského roku, které byly obvykle uloženy za svatými obrázky či krucifixem. Staré větvičky se pak spálily.

Světské zvyky

I když jsou jinak Velikonoce plné příprav velikonočních dobrot, o Květné neděli by se prý nic péct nemělo. Lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech i loukách a pak by nebyla žádná úroda.

Na Květnou neděli by se rovněž měly oblékat nové šaty. Možná, že právě odtud pochází pověra, že byste si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby vás nepokakal beránek.

Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi. Větvičky tak měly z domu vyhnat veškeré neřesti a nemravnosti.