Archiv pro rubriku: Bylinky

Bylinky.

Bixa

Oreláník barvířský – Bixa, Annato, Achiote, Orelano (Bixa orellana)

Tato rostlina (malý keřík), u které se mi nejvíc líbí latinský název Bixa, je původem z Jižní Ameriky, při kolonizaci Ameriky byla dovezena do Španělska, v současnosti se pěstuje po celém světě, nejvíc v Indii, v tropech celkově…
Jinak je bixa také známá jako rtěnkový strom (proč níže). Léčivé jsou listy, které se používají jako odvar k léčení hlavně urogenitálního traktu, což do češtiny přeloženo, se týká všech onemocnění ledvin, močových cest, močového měchýře a pohlavních orgánů. Bixa působí protizánětlivě, desinfekčně, močopudně, je antibakteriální, působí jako prevence onkologických onemocnění. Použití je možné i při onemocněních horních cest dýchacích, onemocněních jater a problémech s trávením. Výzkumy ukázaly, že Bixa dokáže ničit zlatého stafylokoka a bakterie Escherichia coli. Kromě toho Bixa plodí červená semena, která se používají jako barvivo v potravinářském a kosmetickém průmyslu (např. se s ním barví sýry – třeba Čedar a také rtěnky a mýdla) a v karibské a jihoamerické kuchyni se používá jako koření, všude, kde pepř. Listy Bixy se dají koupit v prodejnách s bylinkami nebo na e shopech,občas i semena, která jsou k dostání ve speciálních prodejnách s kořením.
Bixu by neměli používat lidé s cukrovkou a vysokým krevním tlakem.

Táňa

 

Yacón

Yacón – Jakón (Smallanthus sonchifolius)

Yacón je jihoamerická rostlina, která se pěstuje hlavně kvůli svým hlízám,které připomínají brambory, ale je léčivá úplně celá. Dorůstá až výšky 2 metry. Často se o yacónu mluví jako o zemním jablku, protože jeho chuť připomíná něco mezi jablkem a melounem. Hlízy se nejlépe pojídají syrové, ale i sušené.
Z yacónu se vyrábí sirupy, nápoje, křupky a vločky. Může se smažit, vařit i péct.
Hlízy jsou léčivé, působí jako probiotika, vyživují prospěšné bakterie v trávicím traktu. Yacón svým obsahem látek posiluje kosti a tak chrání před osteoporózou. Listy a lodyhy obsahují podobné složky jako bulvy yacónu, mají ale nahořklou chuť. Čaj z listů má antioxidační účinky. Zneškodňuje volné radikály, zpomaluje stárnutí organizmu a pomáhá předcházet nádorovým onemocněním a sklerotickým změnám v těle. Tento čaj se užívá i jako přírodní prostředek proti cukrovce a také při zánětech močového měchýře, ledvin a jater, při Crohnově chorobě, pro obnovu správné střevní flóry po antibiotocích.
Je známo, že dlouhodobější pití čaje z yacónu umožňuje řešení obtíží spojených s cukrovkou a současně předchází hypoglykémii. Po měsíci užívání jsou už znatelné efekty vyvolané lepší činností slinivky a lepším vstřebáváním výživných látek v potravě.
Sušené hlízy i rostlinu dostanete i u nás v bylinkových lékárnách nebo na e shopech.

Táňa

Moringa

Moringa olejodárná (Moringa oleifera)

Moringa je strom původem z úpatí Himalájí a jsou o něm zmínky už ve védách. Vědci tvrdí, že moringa je strom, který dokáže s přehledem pomoci lidstvu. Zkouší se pěstovat po celém světě, nejvíce ve velkém se podařilo na Tenerife. Nemocí, u kterých se podařilo listům, kořenům, semenům, oleji, květům a kůře stromu moringa vyléčit, je mnoho, navíc na to stále dohlížejí vědci… Jen ajurvéda má na 300 rozličných způsobů léčebného využití. Výzkumy moringy ukázaly, že ji lze použít jako podpůrnou léčbu u aids, ke snížení krevního tlaku, jako bylinné antibiotikum, proti cukrovce, na podporu regenerace jater, ke zvýšení produkce mateřského mléka, proti zánětům, na podporu a zrychlení hojení ran, proti nádorům, atd, atd..
Moringu zařadili do afrického projektu ANAMED, kdy se jí používalo na léčení podvýživy, chudokrevnosti, oslabení imunity. Zkoumal se i její vliv na cukrovku,na potlačení vzniku nádorů a u vysokého krevního tlaku. Kromě toho se aplikovala i jako náhražka antibiotik. Moringa se používá v přípravcích k péči o pleť, při ekzémech, osvědčila se i u žaludečních vředů a pro zlepšení spánku. U nás je nejvíc k dostání v kapslích nebo jako čaj a jako pleťová kosmetika. O morinze a jejích účincích, využití, byly napsány celé knihy, nejznámější je kniha Barbary Simonsohn – Moringa-zázračný jedlý strom…

Táňa

Karafiát

Hvozdík karafiát (Dianthus caryophyllus)

Karafiátů se dnes pěstuje asi 300 druhů. Původ karafiátu se připisuje oblasti Dalmácie. Dnes se pěstují většinou plnokvěté odrůdy, které už léčivé účinky nemají. Ale původní odrůdy, jak vidíte na obrázku, které jsou vysoké do 20 cm, většinou růžové nebo červené, léčivé jsou. Léčivý je květ, který se užívá ve formě čaje nebo sirupu. Harmonizuje a posiluje srdce a srdeční činnost při tachykardii a arytmiích, zlepšuje periferní prokrvení, sirup se používal pro léčbu nedokrvení končetin a mozku. Další účinky jsou antivirové a protiplísňové. Zevně pomáhá při výplachu ústní dutiny při zánětech a jako obklad na zanícenou kůži, ekzémy, nežity. Odrůda hvozdík pyšný se využíval k léčení infekcí močových cest a pohlavních chorob, při zástavě močení a harmonizoval menstruační cyklus. Ve středověku se karafiátový odvar používal proti parazitům a průjmům. Karafiátový ocet se dával čichat dámám při omdlévání a také se čichal při morové nákaze. Podobné účinky mělo i karafiátové víno. Takže vzhůru do pěstování karafiátů!

Táňa

 

Dangšen

Dangšen (Dang zheng) – Pazvonek chloupkatý – Šalvěj červenokořenná (Codonopsis pilosula)

Tahle bylinka, jak sami vidíte, se honosí mnoha názvy, ale ve své vlasti, Číně, se nazývá Dangšen, přepsáno i jako Dang shen, Dang zheng, Tang shen, apod…V každém případě je to liána dorůstající délky 2 – 3 metry. Má tlustý kořen, který svou barvou a vůní připomíná ženšen. Není příliš náročná na stanoviště a v našich podmínkách bez problémů přezimuje.Viděla jsem i v květináči…
Léčivé látky jsou obsaženy hlavně v kořenu. Dangšen se používá všude tam, kde ženšen, takže je to imunostimulant, harmonizátor organizmu, zlepšuje metabolismus, regeneruje, je afodisiakem, působí skvěle na astma, horečnaté stavy, atd…Nejvíc má vliv na celkové posílení těla i ducha, zvláště po těžkých nemocech a velké fyzické námaze. Užívá se i při chudokrevnosti, slabosti, nechutenství, nadýmání.
Nedoporučuje se užívat těhotným, kojícím a dětem.
Dangšen běžně dostanete v bylinkových lékárnách a na e- shopech (kořen), ale i jako kapky, atd. Nebo si ho vypěstujte…

Táňa

Čertův spár

Čertův dráp (spár) – Harpagofyt ležatý (Harpago) (Harpagophytum procumbens)

Čertův spár je rostlina, která pochází z pouště Kalahari v Africe a u nás není příliš známá. Je to sukulent, který dostal svůj název kvůli tvaru svých plodů. Lékem jsou kořeny s hlízami, které jsou velmi rozvětvené. Z hlíz se připravuje rozemletý prášek, který používají domorodci proti horečce, bolestem svalů, kloubů nebo páteře, ale také například na podporu trávení. Je to hlavní léčivá bylina, která byla využívaná Pygmeji. Je vědecky prokázáno, že tyto hlízy obsahují účinnou látku se silným protizánětlivým působením. Tato látka mírní záněty, revma, artritidu. Působí skvěle i v už poškozených kloubech, v páteři. Tlumí bolest z namožení kloubů, svalů, šlach, zklidňuje záněty a urychluje hojení. Dá se používat jako mazání, obklady, ale i vnitřně. U nás je k sehnání většinou už jako hotové tablety nebo mazání. Neměly by ho užívat těhotné a kojící ženy, diabetici a lidé s vysokým krevním tlakem.

Táňa

 

Přeslička

Přeslička rolní (Equisetum arvense)

Přesličku určitě všichni známe ze školy a víme, že dnešní uhlí máme právě díky ní, tedy jejím malinko větším prapředkyním… Přesliček u nás rostou tři druhy: přeslička rolní, bahenní a lesní. Léčivá je přeslička rolní. Latinský i španělský název přesličky znamenají “koňský ohon”, a to kvůli jejímu tvaru. Přeslička roste na vlhčích místech, často podél cest a na železničních náspech (tam ji tedy nesbíráme). Přeslička je hodně silně hojivá bylinka, oblíbená např. už u Plinia, faráře Kneippa a u jednoho z našich nejznámějších bylinkářů a léčitelů – faráře Ferdy, který ji často doporučoval ve svých receptech.
Přeslička silně odvodňuje a používá se k léčení močového měchýře, ledvin, rozpouští ledvinové kameny, odstraňuje otoky, hojí žaludeční vředy, plíce – i chronické nemoci, dříve se užívala jako podpůrný lék při TBC, údajně zastavuje rakovinu, růst nádoru. Také rychle zastavuje krvácení, takže prášek z přesličky se sypal na rány a dodnes se šňupe, když nemůžete zastavit krvácení z nosu.
V Německu se užívala k léčení nervově nemocných, kdy se léčebná kůra skládala z pití čaje z přesličky a koupelí z ní (léčba prý byla velmi úspěšná). Její další užití – přeslička je vhodná na pití i zevně, když máte lámavé nehty, padají vám vlasy, máte ochablou pleť. Koupele se doporučovaly při onemocněních kůže,obklady při ischiasu, přikládala se na bércové vředy.
No a kdo z vás jezdí na vodu nebo čundry, tak ví, že přesličkou se dá skvěle vyčistit i zapečený kotlík a ešusy, hrnky možná lépe, než jarem a drátěnkou (stačí vzít svazek a drhnout, hned je čisto)…
Přeslička se nesmí užívat dlouhodobě a nemohou jí pít těhotné a kojící ženy…

Táňa

Quinoa

Quinoa – Merlík chilský (Chenopodium quinoa)

Quinoa je bájná rostlina Inků, slovo quinoa prý znamená “Matka Zrno”. V současné době je stále v Jižní Americe jako potravina pěstovaná a vyváží se do celého světa ve velkém. Quinoa je příbuzná laskavce a její zrnka se používají do jakéhokoliv pečiva, kaší, listy do salátů. Je vhodná pro lidi, kteří trpí celiakií. Podporuje trávení a hubnutí, detoxikuje tělo, podporuje vyprazdňování, pročišťuje tlusté střevo, stabilizuje hladinu cukru v krvi. Snižuje krevní tlak, je prevencí před onemocněními srdce a cév, zklidňuje nervy, podporuje tvorbu kostí a preventivně působí proti osteoporóze, dobrá zpráva pro sportovce – “staví hmotu” a údajně při její častější konzumaci mizí migrény…
Lidé si quinou často pletou s chia semínky, chia semínka jsou semena šalvěje hispánské, ne merlíku, ač pochází ze stejné domoviny….
Quinoa jde běžně koupit v potravinách, v prodejnách se zdravou výživou, dokonce jsem jí viděla i v koutku zdravé výživy v drogerii…

Táňa

Bažanka

Bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)

Bažanka je dvoudomá bylinka, která roste hlavně v listnatých a vlhkých lesích, kde dokáže vytvářet celé porosty. Vysoká je maximálně do 40 cm. Dnes se jako bylina k léčení už téměř neužívá, protože má částečně jedovaté účinky. Používá se kvetoucí nať, která upravuje stolici při chronické zácpě, má účinek močopudný (např. při zánětu močových cest), zevně se pak užívala na špatně se hojící či hnisající rány a na spáleniny, lupénku, rychle hojí. Bažanka má jeden zajímavý účinek a to, že dokáže odstranit z těla rtuť, což se využívalo dříve, kdy se rtutí léčilo. Vzhledem k razantním až toxickým účinkům se však nikdy bažanka nesmí užívat dlouhodobě a to ani při zevní aplikaci.

Táňa

Šalvěj muškátová

Šalvěj muškátová (Salvia sclarea)

Tento druh šalvěje pochází ze Středozemí a také roste ve Střední Asii. Je to mohutná bylinka vysoká až 1,3 m a má velké růžové nebo fialové květy. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina. Ve středomořských státech se pěstuje ve velkém jako léčivka a pro využití pro kosmetický a potravinářský průmysl. Tato šalvěj se používá do kosmetických přípravků, do parfémů a mýdel, do vín k vytvoření muškátového aroma, ale i do dalších nápojů, limonád, cukroví, pečiva. Listy se přidávají do jídel a do potpouri.
V léčitelství se používá šalvěj muškátová na zklidnění nervů, utišení bolestí hlavy, při potřebě regenerace organismu po nemocech, při nechutenství, nespavosti, nachlazení. Celkově zklidňuje a uvolňuje (vyrábí se z ní olej do aromalamp, na koupele, na masáže). Jinak se dá použít jako klasická šalvěj lékařská – na bolení v krku, záněty dásní. Uvolňuje při nervozitě, strachu, úzkosti, ztuhlosti svalů, harmonizuje. Zrovna tak, jako se šalvějí bílou, se dá šalvějí muškátovou vykuřovat.
A pro zajímavost některé české botanické starší názvy této šalvěje: Šmuran muškátový a také Šalvěj vonná…

Táňa